Je váš kůň připraven začít práci pod sedlem?
Pokud jste majitelem mladého koně, jistě netrpělivě čekáte na okamžik, kdy s ním budete moci začít práci pod sedlem. Je to nejen velmi vzrušující okamžik, ale také velká zodpovědnost. Začátky práce pod sedlem mají obrovský vliv na to, jak se náš kůň bude v budoucnu vyvíjet a jaký s ním budeme mít vztah. Samotný trénink, kterému koně podrobíme, je velmi důležitý, neméně důležitá je však volba správného okamžiku k jeho zahájení. V tomto článku vám pomůžeme určit, zda je váš kůň už připraven začít práci pod sedlem, a co byste měli ověřit, než se k tomuto kroku rozhodnete.
Proč je volba okamžiku tak důležitá?
Práce pod sedlem je pro koně spojena s nemalou zátěží, proto byste si měli být jisti, že je na ni váš kůň připraven jak fyzicky, tak psychicky. Měli bychom tedy vzít v úvahu dvě věci:
- Fyzickou zralost našeho koně, hlavně jeho kosterně-svalové soustavy.
- Psychickou zralost našeho koně – tedy jak přijímá nové prvky (uzdečku, sedlo), zda se dokáže soustředit na práci s člověkem a jak reaguje na vnější podněty.
Standardně se nyní má za to, že většina správně se vyvíjejících koní teplokrevných plemen je připravena začít práci pod sedlem ve věku asi 3,5–4 let.
Je však třeba pamatovat, že je to individuální záležitost a u každého koně to může vypadat trochu jinak.
Zahájení práce pod sedlem s koněm, který na to není fyzicky připraven, může způsobit nevratné změny v jeho kosterní soustavě a způsobit, že bude mnohem náchylnější k přetížení a zraněním. Na druhou stranu vyžadovat přijetí jezdce po koni, který má stále problémy při práci ze země, pravděpodobně ještě více zvýší jeho nervozitu či odpor. Pokud nám tedy záleží na tom, aby byl náš kůň po dlouhá léta zdravý a aby byl důvěřivý a ochotně pracoval s člověkem, někdy se vyplatí se zahájením práce počkat až do okamžiku, kdy si budeme jisti, že tím našemu budoucímu koni neublížíme.
Fyzická zralost koně a práce pod sedlem.
Kosterní soustava.
To, jak rychle kůň dospívá, a zejména jeho kosterně-svalová soustava, závisí na mnoha faktorech, z nichž nejdůležitější jsou plemeno a podmínky odchovu (výživa, pohyb, doplňování nedostatků atd.) a v menší míře pohlaví. Růst kostí probíhá v oblasti růstových ploténk, nazývaných také růstové chrupavky. Právě jejich uzavření (tzn. mineralizace a přeměna chrupavky v kost) svědčí o ukončení růstu dané kosti. Proces osifikace netrvá pro každou kost stejně dlouho, např. spěnková kost dosahuje maxima své délky už kolem 6.–7. měsíce života koně, kosti pánve se „uzavírají“ mezi 3. a 4. rokem života a obratle (jež jsou nejpozději osifikující částí koňské kosterní soustavy) na to potřebují až 6 let.
Nadměrné zatížení koně, jehož kosti mají k ukončení růstu ještě daleko, může způsobit poruchu (zastavení) růstu, křivici či náchylnost ke zlomeninám. Ačkoli se mnozí lidé obávají hlavně o kosti končetin, příliš velké zatížení je ještě nebezpečnější pro záda našeho koně. Pravděpodobně pak začne napínat a ztužovat svaly hřbetu, čímž znemožní práci v uvolnění či samonesení.
Ačkoli je pravda, že poníci a malí koně i některá plemena (zejména koně plnokrevní nebo s velkým podílem plné krve) osifikují dříve, přesto musíme pamatovat, že nikdy nebudeme schopni určit „od oka“ stupeň osifikace u našeho koně a že vysoký vzrůst vůbec není jejím ukazatelem.
Přestože existují určité indicie, které nám mohou napovědět, že náš kůň dále intenzivně roste (například tzv. přestavěnost, tedy situace, kdy je záď viditelně výš než kohoutek), jednoznačnou odpověď v této věci nám může dát pouze RTG vyšetření provedené veterinářem.
Kromě stupně osifikace nám tento typ vyšetření pomůže odhalit jakékoli problémy (např. chipy, cysty, slabé sezamské kosti apod.) a zareagovat s předstihem, a dá nám určité vodítko k tomu, na co je třeba věnovat během tréninku zvláštní pozornost.
Svalová soustava a kondice.
Další důležitou věcí je svalová soustava našeho koně a jeho celková kondice. I když jsou začátky práce pod sedlem krátké lekce, přesto je to pro organismus mladého koně nemalý energetický výdej. Pokud je náš kůň příliš hubený, má slabé svaly nebo je obecně mimo kondici, měli bychom ho nejprve patřičně připravit na zvýšenou fyzickou zátěž. Mnozí lidé se domnívají, že nejlepším okamžikem k zahájení práce s koněm je podzim, ke konci pastevní sezóny (pokud má náš mladý kůň možnost pobývat na pastvině po většinu dne). „Vyběhaný“ kůň bude klidnější a ochotnější ke spolupráci a jeho svaly lépe vyvinuté a silnější. Avšak i když je náš kůň ve velmi dobré kondici, vyplatí se práci pod jezdcem předejít několika měsíci nebo alespoň týdny práce ze země. Může to být práce na lonži, karusel či procházky v ruce. Všechny tyto věci pomohou našemu koni posílit svaly a vypěstovat si patřičnou rovnováhu, nezbytné k práci pod sedlem.
Psychická zralost koně.
Psychická připravenost koně na práci pod sedlem je stejně důležitá jako jeho fyzický vývoj, ačkoli může být ještě obtížnější ji objektivně posoudit. Zaprvé musíte pamatovat, že i koně stejného věku mohou být na zcela jiné úrovni psychického vývoje. Závisí to na jejich výchově a dřívějších zkušenostech s člověkem, povaze a temperamentu. Proto je zde tak důležitá trpělivá a důsledná práce ze země, předcházející práci pod sedlem. Teprve v okamžiku, kdy kůň bez problémů přijímá udidlo (zde se dozvíte, jak vhodně vybrat udidlo pro mladého koně), sedlo, tlak podbřišníku i naši přítomnost a dotek, můžeme uvažovat o zahájení práce pod sedlem způsobem, který bude bezpečný jak pro nás, tak pro našeho koně. Určitě je snazší pracovat s koněm, který byl od hříběte zvykán na lidskou přítomnost, ošetřovatelské úkony či různé vnější podněty (auta nebo zemědělské stroje, jiná zvířata, hluk). Pokud však narazíme na koně, který s takovými věcmi seznámen nebyl, budeme muset věnovat více času budování patřičného vztahu, než začneme zvyšovat své nároky vůči němu. Pokud si nejste jisti, zda je váš kůň už připraven, zkuste si odpovědět na několik otázek:
- Je klidný při uzdění, sedlání a vedení v ruce?
- Jaké jsou jeho reakce na nové podněty? Zvědavost, nebo spíše útěk?
- Jsou reakce přiměřené druhu podnětu či události (kůň se může polekat nebo uskočit v reakci na novou věc či neznámý zvuk, ale neměl by propadat panice)?
- Vrací se po reakci/úleku rychle do normálního stavu a nechá se uklidnit?
Kdo by měl pracovat s mladým koněm?
Zahájení práce s vaším mladým koněm je něco, na co jistě čekáte, zejména pokud ho máte od hříběte. Nedovolte však, aby emoce převážily nad racionálním uvažováním. Práce s mladým koněm je velká zodpovědnost a činnost, která vyžaduje jezdce s patřičnými dovednostmi a přístupem ke koním. Nezbytné je také zajištění správných podmínek, aby byl samotný proces bezpečný a pro koně co nejméně stresující. Někdy je lepší svěřit obsedání mladého koně profesionálovi s patřičnými zkušenostmi než to dělat sám. Může to být spojeno s dalším výdajem, je to však určitě něco, na čem bychom neměli šetřit a co se v budoucnu vyplatí. Můžeme svého koně poslat do tréninkového střediska nebo najít člověka, který nám pomůže na místě, což nám umožní zapojit se do procesu a aktivně se ho účastnit. Než se tedy rozhodnete, kdo by měl pracovat s vaším koněm, zamyslete se, zda:
- Máte patřičné dovednosti k práci s mladým koněm. Možná jste kdysi pracovali s mladým koněm pod dohledem trenéra nebo jste se podíleli na přípravě mladého koně k práci pod sedlem. Zvládáte koně, kteří vyhazují, vzpínají se, plaší se apod.?
- Máte patřičné podmínky? Na začátku je velmi užitečný lonžovací kruh nebo round pen, nebo alespoň hala, ve které budete moci se svým koněm klidně pracovat.
- Máte dostatek času? Práce s mladým koněm vyžaduje pravidelnost a velký časový vklad. Na začátku by to měly být alespoň 3–4 dobře naplánované lekce týdně, které mu pomohou zapracovat se do rutiny.
- Máte pomocníka s patřičnými dovednostmi? I velmi zkušení jezdci obvykle nezačínají obsedat mladé koně sami. Budete potřebovat člověka k pomoci (přidržení koně, lonžování s vámi v sedle apod.) alespoň během několika prvních jízd.
